České muzeum stříbra v Kutné Hoře
Zajímavý způsob jak poznat středověkou těžbu stříbra v českém muzeu stříbra v Kutné hoře.
Vydejte se na výlet do Českého muzea stříbra a středověkého stříbrného dolu! Během prohlídky se v expozicích seznámíte s historií královského horního města, dozvíte se, jak se kutnohorské stříbro dobývalo a zpracovávalo a získáte informace o významných architektonických skvostech Kutné Hory.
Návštěva středověkého dolu "Cesta stříbra" je součástí prohlídky II. okruhu muzea na Hrádku. Prohlídka vám přiblíží celý proces, kterým musela projít stříbrná ruda, nežli se z ní vyrazila mince. Průvodci vás seznámí se středověkým způsobem těžby, zpracováním surového stříbra a s technologií ražby mince. Součástí tohoto prohlídkové okruhu je replika důlního díla s technickým vybavením, původní velký těžní stroj na koňský pohon, takzvaný trejv, i autentické středověké důlní dílo. Průvodci vám zapůjčí pravé hornické vybavení - svítilnu, helmu a hornickou halenou s kápí, takzvanou perkytlí. Projdete tak asi 250 m dlouhou částí původního středověkého dolu. Prohlídka je zakončena scénickou expozicí přibližující zpracování stříbrné rudy a ražbu mince.
Okruh je obohacen o tzv. "Havířskou osadu" instalovanou na zahradě Hrádku. Její součástí jsou hrázděné a srubové stavby, přístřešky (tzv. havířské kavny), promývací koryta na rudu, stoupa na drcení rudy s kolem a především replika nístějové pece s měchy pod zastřešením, jakási dobová huť se svým zařízením a nástroji. Samozřejmostí jsou i figuríny pracovníků, kteří se zabývali úpravou a tavbou rudy. Prohlídka trvá 1,5 hodiny.
Hrádek: původně dřevěná tvrz, byl založen ve 13. století. První písemná zpráva o něm pochází z roku 1312. V roce 1490 koupil Hrádek důlní podnikatel Jan Smíšek z Vrchovišť a přeměnil budovu v okázalé patricijské sídlo. V 17. století zde byl jezuitský seminář. Hrádek měl významnou úlohu i v 19. století, kdy v budově sídlil učitelský ústav. Teprve od 2. poloviny 20. století je budova sídlem muzea. Hrádek dnes nabízí dva prohlídkové okruhy hlavní expozice Českého muzea stříbra s názvy "Město stříbra" a "Cesta stříbra". Součástí je také nejnovější expozice "Komnata pana Jana Smíška". Expozice návštěvníkům zpřístupňuje prostory gotické srubové místnosti na Hrádku. Ta představuje zcela ojediněle dochovaný typ komnaty tohoto druhu na pomezí pozdní gotiky a renesance. Expozice "Město stříbra" seznamuje s vývojem Kutné Hory od jejích počátků až po podobu druhého nejvýznamnějšího města království. Prohlídka trvá cca 1 hodinu.
Kamenný dům: Kamenný dům náleží k nejvýznamnějším památkám evropské pozdně gotické architektury. Je zde stálá expozice Českého muzea stříbra s názvem "Královské horní město – měšťanská kultura a život v 17. – 19. století", která seznamuje návštěvníky se životem měšťanstva v horním městě, se zdejším působením církve a s hospodářským zázemím města. Expozice "Lapidárium" ve sklepních prostorách Kamenného domu představuje návštěvníkům unikátní soubor kamenných plastik a architektonických článků z nejvýznamnějších kutnohorských památek města, jejichž restaurování inicioval, organizoval a spolufinancoval na přelomu 19. a 20. století Archeologický sbor Vocel. Samotné sklepní prostory, rozdělené do čtyř místností ve dvou patrech, už dnes díky širokému vstupnímu schodišti z čelního loubí domu, nemají v Kutné Hoře obdoby.
Tylův památník: Tylův rodný dům nesl původní název „Dům u zlatého hřebene“. Z původní podoby se zachovaly pouze gotické základy, protože jeho dnešní podoba vznikla po velkém požáru Kutné Hory v roce 1823. Na průčelí domu je od roku 1862 instalován medailónový reliéf Tylova poprsí připomínající, že se zde 4. února 1808 narodil Josef Kajetán Tyl, spisovatel, dramatik a tvůrce textu české národní hymny „Kde domov můj“. V budově je umístěna expozice věnovaná životu a dílu této významné osobnosti českého národního obrození. Součástí je také expozice "Kutnohorské podzemí a jeho průzkum", které přibližuje návštěvníkům nejdůležitější a nejzajímavější objevy speleologického průzkumu na území města Kutné Hory v posledních dvou desetiletích.
