Chrám sv. Barbory

Pozdně gotický chrám v Kutné Hoře z konce 14. století, který je zapsán na seznamu památek UNESCO.

 

Chrám svaté Barbory je římskokatolický filiální kostel v Kutné Hoře. Z architektonického hlediska se jedná o pětilodní gotickou katedrálu. Okolnosti fundace chrámu Božího Těla a svaté panny Barbory jsou zcela unikátní.

V místech ostrohu nad říčkou Vrchlicí stávala kaplička zasvěcená patronce horníků, svaté panně Barboře. Na popud Bratrstva Božího Těla měšťané na své náklady vybudovali chrám, který architektonicky směle konkuroval pražské katedrále.

Chrám svaté panny Barbory vyjadřuje úctu měšťanů k Božímu Tělu, moc královského města, dobové napětí mezi Prahou a Kutnou Horou a také osamostatnění Kutné Hory od sedleckého kláštera. Možná právě proto byl kostel vybudován za městskými hradbami, mimo sedleckou duchovní správu, na pozemku pražské kapituly.

Od roku 1995 je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Gotická pětilodní katedrála byla založena jako hornický chrám, což dokládá i jeho zasvěcení patronce havířů sv. Barboře. Stavba byla dokončena až na přelomu 19. a 20. stol. Chrám měl představovat moc a význam horního města, které se začalo utvářet v 70. letech 13. století spojováním hornických osad na místě bohatého naleziště stříbrné rudy. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století.

Na podobu Svatobarborského chrámu měl vliv francouzských katedrál. Kutnohorští patricijové se snažili překonat rozsahem a zdobností cisterciácký klášter v Sedlci. Proto vznikly nedaleko od sebe tak významné chrámové stavby katedrálního typu. Původně měl být chrám trojlodní a protáhlejší. Velice brzy se však změnil na pětilodní. Na výstavbě chrámu se podíleli i takoví mistři jako Petr Parléř, Matyáš Rejsek či Benedikt Rejt.