Hrad Kokořín

Hrad Kokořín

Hrad Kokořín leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem, severně od stejnojmenné obce, uprostřed chráněné krajinné oblasti.

Hrad na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem postavil zřejmě v polovině 14. století Hynek Berka z Dubé. Během následujících staletí se mezi majiteli vystřídala řada význačných šlechticů a šlechtických rodů, kteří sídlo příliš neudržovali, navíc po třicetileté válce císař Ferdinand zařadil Kokořín mezi „prokleté“ hrady, které již nesměly být opravovány. V roce 1895 se hrad proslavil díky Klubu českých turistů. Ten jej představil veřejnosti jako maketu na Národopisné výstavě v Praze a zároveň se zasloužil o jeho částečné zpřístupnění.

Když v roce 1896 koupil kokořínské panství Václav Špaček, z někdejšího středověkého hradu zbývaly jen kamenné ruiny s omšelou věží. Po roce 1950 na základě zákonů o pozemkové reformě přešel hrad do držení státu, dnes je opět majetkem rodiny Špačků. Podle legend se zpustlý hrad načas stal doupětem loupeživých rytířů v čele s Petrovským z Petrovic, kteří byli postrachem celého okolí. Při rekonstrukci hradu na počátku 20. století bylo ve sklepení pod věží nalezeno dvaadvacet lidských koster. Podle jedné teorie patří kostry lidem, které lapkové unesli a žádali za ně výkupné, podle druhé verze jde o samotné loupežníky, za trest zazděné hluboko v hradním sklepení.

Noví majitelé nechali v letech 1911 až 1918 Kokořín včetně interiérů obnovit v romantickém duchu, a to za pomoci předních historiků A. Sedláčka, Z. Wintera, Č. Zíbrta a E. Sochora. Šlo o jednu z posledních romantických přestaveb v Čechách. Hrad je otevřen po předchozí domluvě i v zimním období.