Jenštejn

Zřícenina hradu Jenštejn se nachází ve stejnojmenné obci a nabízí krásný rozhled na polabskou oblast.

Zřícenina hradu s mohutnou válcovou věží zde stojí více jak 600 let. První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1341. Hrad je cenným dokladem české gotické architektury z období druhé poloviny 14. století, který patří mezi typické produkty stavební huti Václava IV.

Hrad Jenštejn byl založen v první polovině 14. století Jenčíkem z Janovic, dvorským místosudím. V roce 1368 ho odkoupil notář královské komory Pavel z Vlašimi, jenž byl u dvora Karla IV. ministrem financí. Po zakoupení hradu se začal psát „z Jenštejna“. V erbu měl dvě supí hlavy a tento znak dnes můžete spatřit při vstupu do areálu hradu na zdi uprostřed. Hrad stál na skalnatém ostrohu v úzkém údolí potoka Chobotu.

Byl to vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních vodním příkopem vytesaným ve skále. Dosud jsou zachovány zbytky brány, věže a v nepatrném rozsahu i obvodní zeď křídla paláce na vnitřním nádvoří. V jihovýchodním rohu hradního areálu stojí válcová věž, obklopená navenek masivní plášťovou zdí, spadající do někdejšího příkopu. Do věže se dalo vstoupit pouze brankou ve výši 8,6 m nad nádvořím hradu po můstku z hradního paláce. Zdvižený můstek zapadl do mělkého obdélníkového výklenku ve věži. Z předsíňky za brankou byl přístup do kaple a na šnekové schodiště ve vnitřní straně zdi, které spojovalo kapli s klenutým patrem pod ní a s místností v patře nad ní; do ostatních podlaží věže se stoupalo po žebřících.

Syn Pavla z Vlašimě arcibiskup Jan z Jenštejna užíval hradu jako oblíbeného sídla až do sporů s králem Václavem IV. Královi oblíbenci ochotně poskytovali záminky, jimiž provokovali arcibiskupa k prudkým odvetným opatřením, které měly za následek nové výbuchy králova hněvu. K nejbezohlednějším odpůrcům Jana z Jenštejna patřil králův podkomoří Zikmund Huler, který se roku 1390, neznámo jak, hradu Jenštejna zmocnil. Potom se majitelé hradu rychle střídali. V 15. století sídlila na Jenštejně pražská měšťanská rodina z Cách. Po nich hrad patřil rozličným šlechtickým rodům, např. Hrzánům z Harasova, Lobkovicům i samotnému Václavu IV. Od roku 1608 se však udává jako „zámek starý a zpustlý“. V 19. a ještě na počátku 20. století se stala zřícenina obydlím i hospodářským zařízením venkovské chudiny. Zřícené zdivo posloužilo jako stavebního materiál k výstavbě domků v prostorách hradu. Když stav horní části věže už ohrožoval sousední budovy, bylo po provedení archeologického průzkumu hradní torzo opraveno a tato významná historická památka r. 1977 zpřístupněna veřejnosti. V gotické, 22 metrů vysoké, věži je umístěna stálá expozice z dějin hradu a v hradním domku stálá výstava archeologie v Jenštejně a okolí.

Hrad Jenštejn se nalézá cca 15 km severovýchodně od Prahy. Dostanete se na něj po silnici z Prahy do Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi. Hradní věž uvidíte už mezi obcemi Vinoř a Podolánka.

Zříceninu jenštejnského hradu čeká od roku 2017 v následujících téměř čtyřech letech rekonstrukce. Při čištění zdiva musí dbát restaurátoři na to, aby neubývalo množství kamene. Chtějí totiž ponechat všechny kameny původní a k případnému přezdívání přistupovat jen v nejnutnějších případech. Restaurátoři se budou muset vypořádat i s nevhodnou maltou, kterou použili stavbaři na opravu v 70. letech.