Rabštejn nad Střelou

Zámek v Rabštejně nad Střelou, nejmenším městě České Republiky co se počtu obyvatel týká, nedaleko Manětína je vestavěn do původně gotické pevnosti.

Zámek v Rabštejně na Střelou se pomalu otevírá veřejnosti. Po prvních rekonstrukcích, které mají objekt stavebně vrátit do stavu dle jednotlivých historických slohů, slouží prostory ke svatebním obřadům a příležitostným prohlídkám.

První zprávy o Rabštejnu pocházejí ze 13. století, kdy na skalnatém ostrohu vyrostla kamenná tvrz. Další vlastník, podkomoří a rádce krále Jana Lucemburského Oldřich Pluh, jej nechal přestavěl na hrad, který se stal významným šlechtickým sídlem a v předhradí založil opevněné město, kterému u krále vymohl městské právo.

Synové Oldřicha Pluha si znepřátelili krále Karla IV., ten Rabštejn nejprve nařídil zbořit, ale když se s hradem a jeho výjimečnou strategickou a poté i malebně krásnou polohou seznámil, přinutil odbojné bratry k prodeji hradu a sám se stal jeho vlastníkem. Hrad a jeho úžasnou přírodu kolem si zamiloval a často zde pobýval, čímž se málokterý český hrad může pochlubit. Výnosy z rabštejnského panství věnoval své čtvrté manželce Elišce Pomořanské (známé svou silou, s níž holýma rukama údajně lámala meče). Město dostalo od krále i právo vybírat clo.

Václav IV. postoupil hrad do zástavy Benešovi Čertovi z Hořovic, v době husitských válek se, neznámo jak, hradu na nějaký čas zmocnil Jindřich Plavenský a tímto se i hrad do válek nepřímo zapojil, nikdy však husity dobit nebyl. Dále pak rabštejnské panství bylo panovníky zastavováno různým držitelům, nutno zmínit zejména Calty z Kamenné hory (příbuzní krále Jiřího z Poděbrad), pány z Gutštejna. Jak šel čas staletími byli to Šlikové, kteří po požáru v polovině 16. století vyhořelý hrad nechali znovu přestavět do podoby pozdně gotického a renesančního zámku, dále Švamberkové, Libštejnští z Kolovrat, nakrátko i Albrecht z Valdštejna.

Velký rozvoj Rabštejna (a to nejen zámku) je spojen s rodem Pöttingů, kteří přestavěli renesanční zámek po roce 1705 do částečně barokní podoby s klasicistními prvky. Úpravy v romantickém stylu se dočkaly pozůstatky hradu za zámkem, později (za Lažanských) upravené v horní části na vyhlídku. Dalšími majiteli byli Černínové, Krakovští z Kolovrat a v roce 1748 se stávají posledními šlechtickými majiteli až do roku 1945 Lažanští.