Rožmberk

Rožmberk

Hrad Rožmberk je spjatý především se jménem Viléma  a Petra Voka z Rožmberka.

Prohlídková trasa hradu Rožmberk přivádí návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale od sezóny 2010 představuje také slavný rod Buquoy, který držel hrad od roku 1620 až do konce druhé světové války.

Současná podoba hradu je výsledkem přestavby v duchu romantické gotiky, čemuž odpovídá i úprava interiérů. Typickou pro uvedené období je vstupní hala s bohatě zdobeným dřevěným schodištěm, Křižácká galerie, kde jsou umístěny portréty fiktivních vůdců křížových výprav, zbrojnice, jež soustřeďuje sbírku zbraní, zbrojí apod. z různých historických období. Starší vývojová etapa hradu je reprezentována malířskou výzdobou tzv. "Rytířského sálu", která pochází z počátku 17. století. Hradní sbírka obrazů upoutá nejen jmény slavných autorů – K. Škréty, J. Kupeckého, N. Grunda a dalších, ale i portréty významných osobností včetně Perchty z Rožmberka – Bíle Paní.

Nabízí se také výstup na Anglickou věž. Po bezmála dvou stech schodech je návštěvník odměněn nádherným výhledem na celý areál hradu a okolní romantickou krajinu. Navíc je možné si prohlédnout model hradu, který zachycuje jeho podobu ve 14. – 15. století. Na hradě můžete zavítat také do Katovny, kde probíhají ukázky tortury.

Z historie hradu
Hrad pochází z poloviny 13. století a patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů tvz. Dolního a Horního hradu. Pohnuté události na počátku 30leté války způsobily, že se hrad Rožmberk v roce 1620 ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye.

V držení šlechtického rodu Buquoyů byl hrad až do roku 1945. Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814 - 1883) byl vášnivým sběratelem uměleckých a historických předmětů. V duchu romantického cítění 19. století realizoval velkolepý plán a přebudoval Rožmberk na rodové muzeum. Zatímco první patro bylo pro muzejní účely velmi nákladně upraveno, pokoje druhého patra hradu si hraběcí rodina ponechala ke svému soukromému užívání. Hrad je otevřen celoročně.