Vranov nad Dyjí

Barokní zámek, vzniklý přestavbou starého hradu, který byl poprvé zmiňován již v Kosmově kronice v západní části Národního parku Podyjí.

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.

K dispozici jsou návštěvníkům tři prohlídkové okruhy. Instalované interiéry zámku představují především monumentální sál předků rodu Althannů z konce 17. století, patřící do klenotnice evropského barokního stavitelství. Bohatě zařízené interiéry přibližující v náznaku vytříbenou kulturu šlechtického bydlení zámku Vranov nad Dyjí z konce 18. a z celého 19. století. Ukázky kameniny pocházejí z produkce proslulé místní manufaktury.

Prohlídka zámecké kaple zavede návštěvníka do působivých interiérů jedné z nejpřednějších moravských církevních staveb z konce 17. století, které je dílem protagonisty středoevropské barokní architektury Jana Bernarda Fischera z Erlachu.

Prohlédnout si můžete také velkou sezónní výstavu historického uměleckého řemesla v kočárovně před hlavní branou do zámku Vranov nad Dyjí s exponáty pocházejícími většinou z nezpřístupněných depozitářů jihomoravských hradů a zámků.

Současnou podobu zámku mu vtiskli po ničivém požáru v roce 1665 hrabata Althannové. Ti na sklonku 17. století, podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, nejdříve postavili a vyzdobili impozantní sál předků, dominující zdejší členité krajině a výtvarně umocňující její osobitý půvab. Vzápětí vybudovali zámeckou kapli Nejsvětější Trojice jako jeho ideovou protiváhu. V 18. století pak přestavbu dovršili obytnými budovami čestného dvora.

Zámek po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu. S nimi spříznění hrabata Stadničtí ho drželi až do počátku druhé světové války.