Západočeské muzeum
Jedna z nejvýznamnějších muzejních budov v České Republice postavená na konci 19. století.
V Západočeském muzeu v Plzni jsou zastoupeny některé sbírky, které patří k světovému kulturnímu bohatství (především sbírka nejstarších palných zbraní ve světě).
Nejnovější expozicí Západočeského muzea je Umělecké řemeslo / Užité umění, která se otevřela v listopadu 2017. Vedle velkých souborů skla a keramiky, cizího i českého porcelánu, prací ze železa, cínu i drahých kovů, hodin a hodinek, sakrálního umění, plakátů a grafických listů je v ní představen také reprezentativní výběr ze sbírky antického umění či exotická kolekce řemeslně náročných prací z Blízkého i Dálného Východu. Ve zvláštní samostatné části je připomenut také plzeňský rodák, přední osobnost československé funkcionalistické tvorby a světově uznávaný představitel vizuálního designu Ladislav Sutnar.
Stálá expozice archeologie a historie se jmenuje Pohledy do minulosti. Jedná se o dva expoziční celky, které nabídne komplexní pohled na dějiny tohoto území prostřednictvím moderních prezentačních technologií. První z nich se věnuje prehistorii jihozápadních Čech, druhý pak mapuje historické události na území dnešního Plzeňského kraje od 10. do poloviny 19. století.
Expozice plzeňské městské zbrojnice ukazujee sbírku zbraní, která vznikla za vlády císaře Karla IV. Obsahuje nejstarší soubor palných zbraní v Evropě z konce 14. až počátku 16. století. Nejmladší část tvoří palné zbraně třicetileté války ze 17. století. Celou výstavu doplňují ukázky dobového odění.
Další stálá výstava přibližuje návštěvníkům na více než 130 unikátních artefaktech umělecký vývoj míšeňského historického porcelánu. Pokusy o odhalení tajemství složení tvrdého čínského porcelánu, jenž měl pro Evropany až magické kouzlo, se objevovaly na nejrůznějších místech našeho světadílu. V tvrdé konkurenci zvítězila Míšeň, kde výrobu preferoval přímo saský kurfiřt a polský král August Silný.
Rozsáhlá knihovna obsahuje přední českou sbírku prvotisků a starých tisků. Knihovna Západočeského muzea dnes čítá zhruba 70 tisíc svazků. Její součástí je vzácná sbírka rukopisů středověkých písařů včetně tzv. Plzeňského kancionálu. Dále jsou zde prvotisky (knihy vytištěné do konce 15. století), staré tisky (tištěné od 16 do 18. století) a velká sbírka vzácných tisků (bibliofilská vydání) z 19. a 20. století i umělecké vazby.
Expozice Život a dílo lidu Plzně a Plzeňska (Plzeň, náměstí Republiky 13) ukazuje vývoj měšťanských interiérů v průběhu staletí. Uvidíte nábytek, interiérové doplňky a drobný inventář z období gotiky, renesance, baroka, empiru, biedermeieru a první třetiny 20. století. Jde o velmi cennou kolekci předmětů denní potřeby, dokreslující všední život v plzeňských domácnostech. Závěr expozice tvoří barokní lékárna, lidové světnice z okolí Plzně a dvě unikátní černé kuchyně z počátku 19. století.
V roce 1888 rozhodlo zastupitelstvo Plzně o stavbě nové budovy pro muzeum. Vypracování návrhu a projektu muzea bylo zadáno architektu Josefu Škorpilovi. V roce 1895 byly dokončeny projektové práce a začala samotná stavba novorenesanční budovy muzea. Na výzdobě fasády i interiérů budovy se podíleli tehdejší přední umělci. Podle návrhů sochaře Celdy Kloučka byla provedena plastická výzdoba fasády i štuková výzdoba sálů. Lunety v jubilejním sále zhotovil malíř Augustin Němejc a rozsáhlý reliéf Dívčí válka na hlavním schodišti je dílem sochaře Vojtěcha Šaffa.