Velké Losiny

Zámek Velké Losiny vznikl na místě původní vodní tvrze a nechvalně proslul především čarodějnickými procesy.

Při prohlídce zámku návštěvníky ohromí především unikátní rytířský sál vyzdobený koženými tapetami, kachlovými kamny (z r. 1589) a stejně starým příborníkem. K nejcennějšímu mobiliáři patří tapisérie ze 17. století s výjevy z antické mytologie. V tzv. barokním křídle je instalována obrazárna s díly středoevropských malířů 17. až 19. století. Z daleka viditelnou dominantou zámku je osmiboká šestipodlažní věž se zámeckými hodinami.

Osobnost Přemyslava III. reprezentuje rytířský sál se svatební hostinou ze 17. století. Jeho syn, Jan Jáchym, císařský rada, dovolí nahlédnout do svých soukromých pokojů, včetně honosné ložnice. Do expozice se také vrátil unikát - renesančně-barokní nosítka.

Zámek dal zbudovat na místě tvrze Jan ml. ze Žerotína v roce 1589. Zároveň byly zvelebeny místní lázně, o jejichž léčivých pramenech je již zmínka z roku 1562. Společně s papírnou (1596) se jedná o tři nejvýznamnější objekty Velkých Losin. Celý zámecký komplex prošel za mnohá staletí četnými stavebními úpravami, které jej postupně zobrazily až do současné známé podoby.

Zámek Velké Losiny neblaze proslul krvavými procesy s čarodějnicemi v 17. století (období působení inkvizitora Bobliga z Edelstadtu). V jeho komnatách byl z části natočen film Kladivo na čarodějnice (podle stejnojmenné knižní předlohy Václava Kaplického), zachycující osudy lidí falešně nařčených ze spolku s ďáblem.