Křivoklát

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice.

Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

Dřevěné hradiště nechal na ostrohu nad rakovnickým potokem v Křivoklátu zbudovat jeden z přemyslovských knížat. Lovecký hrad tehdy sloužil coby útočiště k radovánkám a lovu. Věhlas však místo získalo až po rozsáhlé kamenné přestavbě. Poté, co ji Přemysl Otakar II. dokončil, stal se Křivoklát reprezentačním sídlem českých králů. Hrad bohužel polehl několika ničivým požárům. Do pozdně gotického slohu byl přestavěn na přelomu 15. a 16. století za vlády Vladislava II. Jagellonského.

Posledním šlechtickým rodem vlastnícím Křivoklát byli Fürstenberkové. Díky nim bylo v 19. století zrekonstruováno severní tzv. Královnino křídlo. Zcela výjimečnou historickou hodnotu má také fürstenberská knihovna s 50 tisíci svazky iluminovaných rukopisů, zdobených prvotisků či vzácných disertací.

Křivoklát byl svého času vyhlášeným státním vězením. V jeho zdech nedobrovolně pobýval i císař říše římské Karel IV. a mnozí další významní lidé, např. nepohodlní duchovní z řad Jednoty bratrské, ale také královský alchymista magistr Edward Kelly, kterému se podařilo uprchnout, avšak při útěku si zlomil nohu tak nešťastně, že mu musela být amputována.

Na hradě je pořádána řada kulturních akcí. Mezi nejznámější patří tradiční řezbářské sympózium „Křivořezání“, při kterém předvádí řezbáři svou práci, a to přímo pod širým nebem. Hrad nabízí své prostory také pro účely svatebních obřadů. K dispozici je obřadní síň v přízemí severního křídla horního hradu. Místnost je zaklenuta dvěma poli křížové klenby, vybavena elektrickými varhanami a moderní hudební aparaturou. Hrad Křivoklát ve spolupráci s agenturou Terra Ampla připravuje také speciální prohlídky pro slabozraké a nevidomé.