Točník

Hrad zbudovaný po požáru hradu Žebrák na konci čtrnáctého století jako nové a reprezentativní sídlo krále Václava IV.

V roce 2004 byla otevřena nevelká expozice typologie hradní architektury v prostorách bývalé sakristie. Tato expozice si neklade za cíl podat kompletní přehled hradních typů v Čechách a na Moravě, ale pokouší se názorně ukázat na modelech Vladimíra Pasáka a Filipa Růžičky hrad Točník jako novou tvář architektury, která vznikla v době Václava IV. Nebýt příchodu husitských válek a nutnosti "znovuopevňování", rozvinula by se do zámecké architektury daleko dříve, než jak tomu bylo ve skutečnosti. S trochou nadsázky lze říct, že se snažíme ukázat hrad Točník jako poslední hrad a zároveň jako první zámek v Čechách.

Hrad Točník je znamenitou ukázkou vyspělého středověkého stavitelského umění, prolnutého prvky pozdějších stavebních úprav, např. sgrafitovou výzdobou purkrabského paláce.Vyrostl nejen rychle, ale navíc s mnoha tehdejšími stavebními novinkami. Dodnes si například můžete prohlédnout zbytky jednoho z prvních ústředních topení a zajímavě řešené krby, které dokázaly prohřát celý hrad. Šlo o celý vytápěcí systém, který využíval průduchy a duté spojnice ve zdech. K pozoruhodným detailům patří kamenná erbovní galerie tvořící titulaturu Václava IV.

První vytápění si král Václav IV. nechal vybudovat už na hradu Žebráku. Byl to rošt, na který se dávaly kameny, pod nimiž se topilo. Dlouhým dutým průduchem ve zdi byl teplý vzduch vháněn nahoru do paláce. Na Točníku byl pak celý systém domyšlen do detailu. Vnitřky zdí ukrývaly tepelné průduchy, které vytápěl horký vzduch proudící z krbů. Samotné krby byly zajímavě řešené i z pohledu stavebního. Na některých místech bylo ohniště přímo na zemi, přitom důmyslný tah kouř i teplo okamžitě odváděl vnitřkem zdí a ohříval tak celou stavbu. Na krbech dodnes uvidíte loga tehdejších mistrů stavitelů.